Vzpomínková

11. června 2017 v 1:59 | J.Lukáš |  Chvilka Poezie



Noc za nocí vrací se ke mně a svůdně mrká,
obtáčí se chtivě kolem mého těla jako had,
avšak když holubice na věži pětkrát zavrká,
vše rozplyne se v burácení a nastane chlad.

Prchlivě skáče do tmy a za stromy se ztrácí,
s laškovným chichotáním v mlze si tančí,
přestože se neustále pro pohlazení vrací,
stále není na dosah a v dálce si zvesela jančí.

Vyčerpání vybírá si své a tělo strhává k pádu,
hnijící padá si volně jako poslední dubové listí,
prodírá se a propadá houštím trnitého sadu,
co až nastane konec, kdo kdy to kde zjistí?

Tak bezvládné mé tělo na zemi ve srubu leží,
křečovitě svírá vzpomínku v pevných dlaních,
čelo potí se, avšak potichoučku dovnitř sněží,
však stále sním o nás dvou a květnatých pláních.





 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama